Odškodnění u dopravních nehod s mezinárodním prvkem – v jakém státě žalovat a jaké právo bude rozhodné?

V důsledku existence Evropské unie a Schengenského prostoru je silniční doprava v Evropě propojená více než kdy dříve. Ruku v ruce s tímto trendem jde i nárůst počtu dopravních nehod s mezinárodním prvkem. Dopravní nehodou s mezinárodním prvkem je taková nehoda, kdy jsou jejími účastníky osoby z různých států, či k dopravní nehodě dojde na území jiného státu. Pokud se Vám stane, že budete účastni takové dopravní nehody v roli poškozeného, jemuž vznikne ať už majetková, či nemajetková újma, víte, u jakého soudu budete moci viníka nehody o náhradu újmy zažalovat, či právo kterého státu se bude na Váš případ aplikovat? Tento článek se Vám pokusí dát na tyto otázky odpovědi.

U jakého soudu mohu viníka dopravní nehody s mezinárodním prvkem zažalovat?

První otázku, kterou je třeba zodpovědět, je, zda viník nehody má bydliště v některém členském státě EU. Pokud je tato podmínka splněna, bude se na věc aplikovat nařízení Brusel I bis.

Nařízení Brusel I bis kromě obecné příslušnosti stanoví rovněž případy, kdy lze škůdce žalovat i v jiném členském státě, než ve kterém má bydliště. Ve věcech týkajících se protiprávního jednání (deliktu) je možné žalovat u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodní události, případně pokud byla újma způsobena trestným činem, i u soudu, který o tomto trestném činu rozhoduje. Avšak i u těchto alternativ zůstává podmínkou, že žalovaný musí mít domicil na území některého z členských států.

V případě, že žalovaný nemá bydliště na území některého členského státu, nařízení se aplikovat nebude a pro určení příslušnosti se bude postupovat dle bilaterálních či multilaterálních mezinárodních smluv potažmo norem vnitrostátního práva. Podmínka bydliště se vztahuje pouze na žalovaného, u žalobce není vůbec řešena. Žalobcem tak může být i osoba ze třetího státu.

Jaké právo se bude na věc aplikovat?

Následně je následně zjistit tzv. rozhodné právo, tj. právo, které bude mezinárodně-příslušný soud na konkrétní případ aplikovat. Skutečnost, že bude možné zažalovat žalovaného například u českého soudu totiž ještě neznamená, že český soud bude na případ automaticky aplikovat české hmotné právo.

Na evropské ani mezinárodní úrovni dosud neexistuje žádná obecná kodifikace občanského práva hmotného, jež by se dala přímo aplikovat. Stěžejními právními předpisy v této oblasti jsou nařízení Řím II a Haagská úmluva o právu použitelném pro dopravní nehody.

Obecné pravidlo, dle kterého se určí rozhodné právo pro dopravní nehodu, je v nařízení Řím II i Haagské úmluvě téměř totožné. Hraničním určovatelem je právo státu, na jehož území došlo k nehodě, resp. v němž vznikla škoda. Z tohoto pravidla existují výjimky, v případě Haagské úmluvy například ve prospěch práva státu registrace vozidla, v případě nařízení Řím II ve prospěch práva státu, kde má v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště jak žalobce, tak žalovaný.

Závěr

Pokud se například stanete poškozeným při dopravní nehodě v Itálii, kterou zaviní osoba s místem bydliště v Itálii, bude příslušným soud v Itálii a rozhodné právo bude rovněž italské.